Osobní rozhovor s vědkyní Denisou Stránskou, PhD.

Osobní rozhovor s vědkyní Denisou Stránskou, PhD.

11.10.2024 | Sdílet na FB
Přečtěte si rozhovor o (ne)obyčejném životě, snech a inovacích. Paní Denisa Stránská, PhD., nám poskytla náhled do zákulisí života při vývoji a zkoumání léčiv a doplňků stravy. Dozvíme se, co paní doktorku na její práci fascinuje nejvíce a zda má vůbec čas relaxovat. Nebo taky její oblíbené motto nebo co by ve světě změnila, kdyby mohla. Jde o velice inspirující a zajímavý rozhovor, který určitě stojí za přečtení.

Co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodla věnovat vývoji léků? Bylo to něco, co jste chtěla dělat od začátku své kariéry?

Řekla bych, že moje setkání se středoškolským učitelem, který miloval chemii a biologii a tuto svoji lásku dokázal přenést i na mě. V rámci vysokoškolského studia jsem si pak vybrala organickou chemii a součásti byla i farmako-chemie, takže už tam byly zárodky farmacie. Vždy mě fascinovalo lidské tělo a umění porozumět alespoň malinko jeho složitosti a procesům. Po studiích mě moje cesty zavedly do Liberce, srdce nanotechnologií, kde se začal utvářet můj příběh. Mohla jsem se podílet na vývoji něčeho zcela nového, světově unikátního, a musím říct, že jsem měla i štěstí na lidi. Poznala jsem pana Doc. Doležala z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové, díky kterému moje myšlenky a přání dostaly jasné obrysy. Svoje chemické vzdělání jsem si doplnila v rámci doktorátu o to farmaceutické, a když jsem k těmto dvěma oborům přidala znalost nanotechnologií, vývoj nových typů léčivých přípravků byl na světě.

Jak probíhá proces vývoje doplňků stravy? Jak dlouho tento proces trvá?

Je potřeba rozlišit, zda se jedná o doplněk stravy ze schváleného seznamu povolených látek nebo zda se jedná o zcela nový produkt, tedy takzvaně potravinu nového typu (PNT). V prvním případě se můžeme bavit o několika málo měsících (stačí většinou jen vhodná formulace), v tom druhém spíše o letech a klinickém vývoji.

Jak se z doplňku stravy může stát lék? Jaká jsou hlavní rozdíly v jejich vývoji?

Zde se bavíme o zcela odlišných vzájemně nepropojených oblastech. Zatímco vývoj doplňku stravy bývá často poměrně krátká záležitost (především v případech, že se jedná o již známé látky), vývoj nových léčiv je dlouhá cesta trvající 10-15 let za peníze v řádech stovek milionů dolarů. U doplňku stravy je proces schvalování mnohem jednodušší ve srovnání s léčivy. Pravdou samozřejmě je, že pokud se jedná o nový typ doplňku stravy (tzv. Potravinu nového typu), je potřeba prokázat její bezpečnost a účinnost v rámci klinického hodnocení, ale stále se nebavíme o tak rozsáhlém testování a prokazování účinku, jako tomu je v oblasti vývoje léků. Není úplně běžné, aby se z doplňku stravy stalo léčivo, protože pokud aktivní látka má nějaký významný benefit, farmaceutické firmy se budou snažit o registrovaný léčivý přípravek s potenciálem větších benefitů a následně i zisků.

Jak jste se dostala k vývoji přípravku PREVECAN? Co Vás na tomto produktu zaujalo?

Řekla bych trochu náhodně, ale protože na náhody nevěřím, tak vlastně díky rodinným vazbám a mému farmaceutickému zaměření. Když jsem pochopila biochemii, která stojí za prevecanem a viděla jsem, jak prevecan dokázal pomoci lidem, bylo pro mě jasným signálem, že i přes velké pracovní vytížení, chci a vlastně i tak nějak musím pomoci s tímto produktem. Nabídla jsem tedy mé letité zkušenosti z farmacie a společně s kolegy jsme produkt dotáhli do podoby, kterou můžete vidět dnes.

Co znamená název PREVECAN? Má PREVECAN potenciál stát se lékem?

Prevecan určitě ten potenciál má a bylo to i naším prvotním záměrem. Když jsme ovšem viděli spokojené pacienty, řekli jsme si, že chceme Prevecan poskytnout lidem co nejdříve, a tak jsme představili Prevecan jako doplněk stravy, což bylo možné díky obsahu zcela přírodních látek, které máme všichni ve svém těle.

Jaké jsou rozdíly mezi legislativou pro léky v České republice potažmo v Evropě a ve Spojených státech?

Legislativa v České republice je totožná s tou evropskou. Procesy jsou sladěny a harmonizovány pro celou Evropskou unii. Spojené státy mají legislativu podobnou, samozřejmě jsou tam rozdíly v jurisdikci, které se promítají do činnosti obou institucí, nicméně to poslání je totožné – přinášet na trh bezpečné a efektivní produkty.

Co Vás na vaší práci baví nejvíce?

Možnost vytvářet zcela unikátní věci, která může pomáhat lidem. Navíc při mojí inovativní práci se učíte stále novým věcem, poznáváte fungování lidského těla, musíte pilovat schopnost sebereflexe a rychlé reakce na získaná data, ponaučit se z nich, mít otevřenou mysl. Čtete velké množství odborných článků a poznáváte ty nejlepší na světě, kteří se stávají vašimi průvodci a učiteli. Je to obtížná práce, protože častěji zažíváte pády než úspěchy, ale i přesto mě to naplňuje, protože pomáhat jiným je smyslem mého života.

Máte vzhledem k Vašim aktivitám také čas relaxovat? Jakým způsobem relaxujete?

Snažím se o to, ačkoliv těch pracovních aktivit je čím dál více. Nicméně čas a zkušenosti mě naučily věnovat se více sobě. A myslím, že poslední roky mám tu nejlepší relaxaci na světě, protože se naše rodina rozrostla o nového člena – nádherného koně. Ta zkušenost byla pro mě úplně nová, koně se mi vždy líbili, ale spíše jsem je pozorovala z dostatečné dálky a s obrovským respektem. Takže když k nám, díky dceři a její lásce ke koním, přišel z Dánska nový rodinný člen, musela jsem se vše naučit od základu. První měsíce byly vážně těžké, protože jsem se bála, ale potom ta obrovská láska, která naplnila moje srdce – no uf, těžko se to popisuje, protože ty emoce jsou obrovské a nepopsatelné. Vím, že toto úžasné zvíře mi den co den dává energii, sílu a zachraňuje mi život.

Máte nějaké oblíbené knihy, které ráda čtete ve volném čase?

Úplně moc volného času nemám, jak si umíte představit, ale když čtu, tak to jsou většinou odborné knihy nebo publikace. Jen čas od času, většinou na dovolených sáhnu po beletrii.

Cestujete? Jaké jsou Vaše oblíbené destinace?

Díky práci cestuji hodně a po celém světě. Je krásné poznávat nové krajiny, mentalitu lidí, na druhou stranu je cestování pro mě mnohdy docela vyčerpávající – hodiny v letadle, různé časové posuny, no stárnu. Ale určitě jsem si zamilovala Malý Tibet, kde jsem absolvovala kurz tibetské medicíny a rozhodně to byla jedna z těch nejlepších cest, jaké jsem podnikla. Zamilovala jsem se tam do naprostého klidu, ticha a ta mentalita lidí, no asi by to bylo na dlouhé vyprávění.

Kdybyste mohla vrátit čas, rozhodla byste se žít jinde?

To je těžká otázka, protože k tomu rozhodnutí vždy musíte mít zkušenosti, které člověk získává časem, ale ze svých cest se vždy ráda vracím domů. Myslím, že se tady máme vážně dobře a spousta z nás si to málokdy uvědomuje.

My v PURE milujeme jídlo, jaká je Vaše nejoblíbenější kuchyně?

Já to mám s jídlem docela složité. Jednak nemůžu jíst cibuli a česnek, protože se mi z nich nedělá dobře od žaludku a pak také jsem ten typ člověka, který nejprve jí očima, potom nosem a až nakonec skutečně ústy. Takže pokud se mi jídlo nelíbí a nevoní mi, tak ho nemůžu sníst, protože se okamžitě projeví dávivý efekt. V realitě to znamená, že jsem velmi limitovaná výběrem, ale určitě miluji ryby a italskou kuchyni (se všemi mými omezeními).

Jakou hudbu posloucháte nejraději?

Hudba je pro mě dobrým prostředkem relaxace. Když jsem doma sama, vždy si pustím hudbu hodně nahlas a vypustím všechny zlé myšlenky. A druh hudby? Záleží na příležitosti, někdy poslouchám vážnou hudbu a dost často české interprety.

Pokud byste měla možnost setkat se s jakoukoli osobností, žijící či nežijící, kdo by to byl?

Jednoznačně Stephen Hawking. Muž, který dokázal vzdorovat svému osudu, prognózám lékařů a všem ukázal, jak důležitá je síla pozitivního myšlení a odhodlání něco dokázat. My lidi často řešíme naprosto banální věci, hádáme se o nesmyslech a uniká nám podstata celého života. A já jsem Stephena vždy nevěřícně pozorovala a obdivovala ho nejen pro jeho inteligenci, ale především pro jeho chuť žít a nevzdat se.

Kdybyste mohla vyvíjet jakýkoliv produkt bez ohledu na finance, co by to bylo?

Možná to bude znít ne příliš světově, ale pracovala bych na Prevecanu a jeho možnosti stát se léčivým přípravkem. Věřím, že na jiných důležitých farmaceutických projektech pracují ti nejlepší vědci světa a není třeba dublovat jejich práci. U Prevecanu vím, že tam potenciál je, stačí si třeba přečíst klinické studie, které zkoumaly podobné látky pro onkologickou či parazitickou léčbu. Jejich výsledky vůbec nevypadaly špatně.

Co pro Vás znamená PREVECAN osobně a proč věříte v jeho účinnost?

Začala bych od konce, věřím v účinnost Prevecanu, protože jak jsem zmínila, setkala jsem se s lidmi, kterým pomohl, s lidmi, kteří nám děkovali, a to je pro mě vždy silný zážitek. A osobně pro mě Prevecan znamená ten prostředek, jak pomáhat lidem, což je moje životní cesta.

Co je pro Vás v životě nejdůležitější a máte nějaké osobní motto?

Teď už vím, že zdraví, jak fyzické, tak duševní. Jsou to spojené nádoby jako yin/yang, které nemohou fungovat bez sebe a poznala jsem, jaké to je mít oba tyto aspekty v nerovnováze. A osobní motto? – Co tě nezabije, to tě posílí. Někdy to negativní, co se nám děje, je zatraceně kruté, ale věřím, že nám to dává určitý obraz o nás samotných, který dříve či později pochopíme, alespoň většinou.

Kdybyste mohla změnit jednu věc ve světě, co by to bylo?

Vy mi teda dáváte otázky.. Myslím, že bych přála lidem větší empatii. Věřím, že by se nám tady pak společně lépe žilo. My lidé potřebujeme společnost jiných osob, ať už se jedná o rodinné vztahy, partnerské, přátelské či zaměstnanecké. Dnes již víme, že kvalitní vztahy dokážou prodloužit život. Takže pokud budeme my, jako lidé, více všímaví, ohleduplní, empatičtí, bude se nám žít lépe.

Jaká je vaše vize do budoucnosti a co byste si přála pro PREVECAN?

Prevecanu samozřejmě přeji, aby pomáhal co nejvíce uživatelům a přicházely k nám tak radostné zprávy a moje cesta věřím, že se v budoucnu už neodchýlí od přání pomáhat jiným lidem, ať to bude s Prevecanem nebo jinými projekty/produkty, na kterých pracuji.

Užíváte sama PREVECAN?

Ano, Prevecan užívám jednak proto, že mám náročnou práci a také proto, že mám problémy se zažíváním. Na základě krevních testů vím, že mi Prevecan pomáhá.

PREVECAN má tři verze balení. Můžete nám prosím popsat pro koho je jaké vhodné a jaké je dávkování?

Prevecan, ten nejslabší je určen pro každého, kdo na sobě pociťuje únavu, pracuje ve stresových podmínkách (třeba i na směnném provozu), ví, že jeho životní styl není úplně ideální. V takovém případě je preventivně žádoucí posílit imunitní systém, a sice 3 kapslemi denně po dobu maximálně 2 měsíců. Prevecan Forte je pak zamýšlen pro lidi, kteří již mají nějaké onemocnění spojená se zažívacím traktem (vředy, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc), jiné autoimunitní, neurodegenerativní onemocnění nebo třeba cukrovku. Pokud ten problém není akutní, tak 3 kapsle denně. V případě akutního problému, pak 6 kapslí po dobu měsíce a potom snížit na 3 kapsle. Prevecan Forte + si od nás nejčastěji berou onkologičtí pacienti, kteří chtějí podpořit imunitní systém v době boje s touto zákeřnou nemocí. Vraceli se k nám s pozitivními ohlasy. Tito zákazníci brali nejčastěji 8 kapslí ráno a 8 večer. 

Mockrát děkujeme za Váš čas a inspirativní rozhovor.